Po Třech jezech jsem Klárce slíbil Grande Rokytku. Ale když jsem se dozvěděl, že se nejede, tak jsme vyrazili sem, na Vavřinecký potok. O této akci jsem do nedávna neměl tušení, ani v těchto končinách nebyl. Letos to byl již 37.ročník. A musím říct, že to je mazec od začátku na konec. Fakt božínkový:-)))
Níže je videosestřih a pár obrázků…
Když jsem si prohlédl pár videek, tak se mi to hned zalíbilo – to bude adrenalínek:-) Ale s Klárkou…?? No uvidíme, kdyžtak pojede autem:-)) Hned na startu, při přebírání lodi neměli objednanou dětskou vestu – tohle prý děti nejezdí… Uff, znejistěl jsem ještě víc.
Ale jak jsem psal, vyrazíme a uvidíme. Kdyžtak pojede Klárka s holkama autem:-)
Teď už můžu říct, se nám to móóóc líbilo. Byli jsme oba zmáčení, asi 7 x jsme vylévali – Klárka to počítala:-)) Ale neudělali jsme se ani jednou! Dokonce i Toušickou kaskádu jsem sjel, pokud se to tak dá říct, částečně pozadu, ale bez evakuace z lodi:-))) Tu jsem ale raději jel sám…:-)
Ale teď od začátku. Nejprve jsem chtěl jet jen s Klárkou a holky nechat doma. Jenže půjčovna nepřeváží lidi, tak se řidič hodí:-) A hlavně, bylo riziko, že to opravdu Klárka nedá a bude to nebezpečné. Jedem tedy všichni… Vyrazili jsme v neděli 12.10. ráno. Na místě vypadal Vavřinec pěkně nalitý a plný vody. To asi opravdu pofrčí… Klárce jsem dal raději ještě křidélka, uklidnil jsem maminku a vyrazili jsme:-)) Holky nás občas kontrolovaly z mostů:-))
Počasí naprosto boží. Ráno mlha, ale pak se to vyklubalo do pěkného, slunečného dne. Celá trasa se pořád kroutí, meandruje a svižně frčí mezi stromy, břehy, skálami, kořeny a keři. Podjíždí se mnoho různě vysokých a velkých mostků. Někde to bylo tak ťip ťop o prsa čínské gymnastky:-)))) V podstatě neustále je třeba loď kočírovat, řídit, pádlovat a přetlačovat proud vody. Kór sám pádlující zadák … Časté peřeje a stupně intenzívně plní loď vodou a s plnou lodí je to fakt dřina…:-) Klárka napočítala 7 x vylévání. Někdy bylo obtížné zastavit. Fakt to frčelo…
Na trase bylo hodně lodí, takže místy byla i taková přetahovaná mezi loděmi, nebo když se někomu loď někde zašprajcla, tak to bylo veselo:-))) Proud vody je nemilosrdný… Jezů nebylo moc, ale byly parádní, tekly a šplouchaly a plnily loď vodou. Peřejí bylo mnoho a také hezky „vodnaté“:-))
Samotnou kapitolou je Toušická kaskáda… Když jsem viděl, jak všichni (téměř všichni) nosí, tak jsem znejistěl. Tak hrozné mi to pro nafukovačku nepřišlo:-) Klárku jsem odvedl dolů, vrátil jsem se a vyrazil… A je to fičák, proud si s lodí hraje jak s párátkem. V půli mě to nějak o skálu otočilo zádí dolů, takže jsem jel pozadu. Pak nějaké „otloukací“ kolize dole. Ale sjel jsem… Když jsme se pak šli s holkama podívat, tak to byl mazec. Opravdu se zde drtivá většina „nafukovaček“ nedobrovolně evakuuje z lodi:-)))
Cíl je kousek za kaskádou. Tam už na nás holky čekaly. Převlékli jsme se do suchého, vyprávěli si dojmy, pak jsme vrátili výbavu. Šli se najíst, a pak podívat na kaskádu. Moc lodí ji nejede, ale když už, tak to stojí za to:-))
Byl to opravdu parádní, adrenalínový vodácký zážitek. Oběma se nám to moc líbilo a pěkně jsme si to užili. Klárka byla statečná, držela se, nebála a plnila pokyny:-))) Těší se na příště. Po 3 jezech chtěla ostřejší peřejky. A tady jich opravdu bylo nepočítaně:-)
Na netu jsem našel toto, s ukázkami jak to tu chodí:-)))
http://www.raft.cz/Clanek-Vavrinecke-etudy.aspx?ID_clanku=1621
http://www.horydoly.cz/vavrinecky-potok-2014-0.html#.VD7Tjvl_s2s
https://www.youtube.com/results?search_query=Vav%C5%99ineck%C3%BD+potok++2014
http://www.ceskatelevize.cz/porady/10130001296-vodacka-putovani/407233100141009-vavrinecky-potok/
A pár fotek:-)
Dobrý den.
Konečně jsem po dvou dnech rozdýchala vaše video ze sjíždění Vavřineckého potoka natolik, že jsem schopná vám celkem v klidu napsat svůj názor. Nevím, jestli si můj komentář vůbec dočtete do konce a pokud ano, tak jej pak asi hned smažete, ale nedá mi to a napíšu vám, co si myslím.
Nevím, kolik Klárce je, ale tipla bych to tak na 9 let. Nevím, jak je zvyklá jezdit na vodu. ALE! Podle mě dítě na takhle divokou vodu nepatří (pokud tedy není natolik zkušené, že zvládá jezdit jako aktivní háček a ne jenom jako cukřík). Zvláště, pokud nemá vestu a je možnost ji poslat dolů i jinak než s sebou na lodi. A to ani nemluvím o tom, že jste tento potok jel poprvé a tedy vůbec nevěděl, do čeho jdete a zda to vůbec zvládnete. Je od vás sice hezké, že jste jí dal plovací křidélka, ale upřímně řečeno, myslíte si, že by jí to opravdu tak pomohlo? Představte si, že byste se cvakli – jak byste zvládl zachraňovat dítě, loď, pádlo… Klárka asi umí plavat, ale plavala už někdy v takhle silném proudu? Napadlo vás, že by jí třeba ta křidélka nemusela unést, nebo mohla z rukou sklouznout a ona by se potopila? Dovedete si představit, jakou sílu má voda, která vás připlácne na kmen stromu nebo větve pod vodou? A o ty opravdu v potoce není nouze. V tmavě fialové bundě byste Klárku pod vodou sotva našel. Člověk se může klidně utopit i v řece, kde je po kolena vody, natož pak v takovémto „terénu“.
Další věc je ta, že jela dost dlouhou dobu mokrá, případně sedící ve studené vodě. Doufám, že to, chudák, neodnesla na zdraví. Možná jí to v tu chvíli nepřišlo – adrenalin dokáže divy. Ale určitě jí musela být zima. To, že vám zima nebyla, není moc směrodatné. Vy jste totiž pádloval, ale ona se jen vezla. Vím, o čem mluvím – jeli jsme na Vavřinci v neděli a přestože jsme měli neoprény, zavřenou loď a svítilo slunce, tak jakmile jsem přestala pádlovat, cítila jsem, že se do mě dává zima.
Váš styl jízdy hodnotit nebudu – to je čistě vaše věc. K tomu si dovolím říci pouze to, že já bych se s vámi do lodi bála sednout. Vaše přehazování pádla ze strany na stranu mě děsí (zvlášť, když to pádlo pak držíte jak vařečku); to, že klidně jedete jez, aniž byste se podíval, jak to tam vypadá, to je podle mě opravdu nezodpovědnost (zvlášť, když máte dítě na palubě). Možná by neuškodilo domluvit se s někým, kdo na vodě opravdu umí, aby vám ukázal, co a jak, než se stane něco vážnějšího 😉 . Věřím, že chcete Klárce ukázat, jak je to na vodě super, ale pozor, abyste ji nějakým dost nepříjemným zážitkem neodradil, nebo dokonce nezranil – on boj o život dokáže u dítěte vyvolat opravdový odpor k ježdění na vodě (vím o čem mluvím – máme jeden takový případ v rodině). A určitě taky nechcete, aby se Klárka naučila zlozvyky, které na vodě máte vy (např. to přehazování pádla). Takže vás prosím – až budete příště vyrážet na vodu a budete chtít vzít s sebou nějaké dítě, přemýšlejte nejdřív trochu.
Dobrý den paní Martino,
já váš komentář přečetl celý a rozdýchal rychleji. I když mi to dalo také zabrat.
evidentně jste ani po dvou dnech to video nerozdýchala správně. Možná to chtělo kromě plic zapojit i oči:-))) Sice jste si správně všimla, že má Klárka fialovou bundu. Která je často zabírána kamerou. Avšak stejně často je vidět i modrá PLOVACÍ VESTA!!! Křidélka byla jaksi navíc, pro jistotu:-)
Nepotřebuji se před zrovna vámi – anonymní všeznalkyní, obhajovat. Ale přeci jen pár věcí vysvětlím.
Takže plovací vestu jsme si vyjasnili. Co se týče zimy, tak mě při pauzách na břehu – když jsme okukovali jezy, popoháněla do lodi. Abychom už pluli dál. I proto, že jí tam – i v té vodě, bylo tepleji, než venku. A těšila se dál. A jak jste si jistě přečetla, tak jsme vylévali, takže v té vodě nebyla tak dlouho. A měla neoprénové boty… A ty jí hřáli, což se jí líbilo. A na břehu jsem jí nechával cíleně proběhnout pro zahřátí. Ihned po doplutí jsme se převlékli do suchého… Myslím, že i při jiných přiležitostech děti prochladnou více. Například v létě, na vodě, kdy Klárku nemůžeme z vody dostat:-)
Jak jste si také jistě přečetla, tak v případě, že bych naznal, že je to nebezpečné, nebo kdyby Klárka nechtěla plout, tak by jela s mamčou autem. Mávali jsme jí na mosty…
Na vodě jsme s Klárkou byli několikrát, proto vím, že se jí to líbí a peřeje a jezy má ráda. Moc se těšila.
Můj styl je takový jaký je. Nemám sice vodáctví vystudované, jsem samouk, ale na vodu jezdím dlouhá léta. A po zhlédnutí jiných vodáků a videi jsem přesvědčen, že jsem Klárku ochránil od nebezpečí a rizik, v kterých se ocitlo mnoho, mnoho jiných vodáků.
To že na Kaskádu jsem ji nevzal jste možná postřehla:-) Jezy jsme si chodili prohlédnout.
Sice je fakt, že své děti neizoluji od aktivit, při kterých se přeci jen může něco stát. Ale pokud bych cítil jejich ohrožení tak bych je do toho nepustil. Nerad bych z dětí vychoval „skleníkové, městské“ květinky, které nevylezou na strom a všeho se bojí. Protože jim jejich maminky nic nedovolí, protože je vše nebezpečné… Samozřejmě je do těchto aktivit nenutím. A snažím se je směrovat tak, aby se nic nestalo. Ono by se i tak jednou něco stalo…:-( Ono, kdyby seděla doma u tabletu, tak by mohla spadnout ze židle…:-) Takhle budou připravené reagovat…
Když občas slyším (nebo čtu) podobné názory, tak mi vůbec není jasné, jak jsem mohl přežít dětství. Dle vašich „měřítek“ bych se puberty nedožil. A i kdy ano, tak bych ji rozhodně nepřežil:-))
Já mám celkem pro adrenalinovější aktivity pochopení:-)
Děkuji za vaši starost, snahu a čas, který jste mi věnovala. Já jsem se naopak snažil vysvětlit svůj pohled na věc. A jako při jiných činnostech každý má ten pohled jiný.
A jak někdo , někdy řekl: Nejhorší je smrt z vyděšení:-))
Přeji vám jen bezpečné zážitky.
Víťa
Ahoj Víťo
Docela mne pobavilo to tvoje video 🙂
dalo by se najít i na youtube ?
I když kolem 6. min. mě docela zatrnulo při kontaktu lodě se břehem …(to Klárce nebylo zrovna hej)
ovšem i to přistávání de vylepšit. častějším ježděním a najížděním do vracáků získáš větší cit pro ovládání lodi
ale jak píšeš :
“ Nerad bych z dětí vychoval „skleníkové, městské“ květinky, které nevylezou na strom a všeho se bojí. Protože jim jejich maminky nic nedovolí, protože je vše nebezpečné…“
v tom s tebou souhlasím 🙂 ale nic se nemá přehánět
tak doufám že příští rok to bude o něco lepší a že se s námi podělíš o nějakej ten článek na stránkách raft.cz
Ahoj Brašule,
díky za komentář a jsem rád, že tě mé videiko pobavilo. Ale loňské Botičo je jistě vtipnější:-)))
JJ, lepším se, je to čím dál tím lepší:-))))
Ne, na youtube jsem ho nedával, takže ho tam asi nenajdeš:-) Ani ta ostatní.
Měj se fajně.
Víťa